Proč je to „magický"?
Napětí mezi cíli je nevyhnutelné:
- Snížíš nezaměstnanost → roste spotřeba → roste inflace
- Potlačíš inflaci zvýšením úroků → zdražení úvěrů → zpomalení růstu
- Podpoříš vývoz levnou měnou → inflační tlaky
Jak se měří? – základní ukazatele
- HDP – hrubý domácí produkt (celková hodnota vyprodukovaného zboží a služeb)
- Míra inflace – procentuální nárůst cenové hladiny za rok
- Míra nezaměstnanosti – podíl nezaměstnaných na pracovní síle
- Saldo platební bilance – rozdíl příjmů a výdajů ze zahraničí
Expanzivní FP
Cíl: Nastartovat ekonomiku (recese, krize)
- Zvyšování vládních výdajů
- Snižování daní
- Podpory, investice státu
- Výsledek: schodek rozpočtu (deficit)
Restriktivní FP
Cíl: Brzdění přehřáté ekonomiky, snížení inflace
- Snižování vládních výdajů
- Zvyšování daní
- Šetření, škrty
- Výsledek: přebytek rozpočtu
Státní rozpočet – co to je?
- Příjmy: daně (DPH, daň z příjmu), cla, poplatky, pojistné
- Výdaje: sociální dávky, platy státních zaměstnanců, investice, obrana
- Schodek (deficit): výdaje > příjmy → stát si půjčuje → státní dluh
- Přebytek: příjmy > výdaje → stát splácí dluh
Vestavěné stabilizátory
Automatické mechanismy, které tlumí výkyvy bez aktivního zásahu vlády:
- Progresivní daně – v konjunktuře lidé vydělávají víc → platí více daní (automatická brzda)
- Podpora v nezaměstnanosti – v recesi stát automaticky vyplácí více dávek (automatický stimul)
1. Frikční nezaměstnanost
Přirozená, krátkodobá. Vzniká při přechodu z jednoho zaměstnání do druhého (dobrovolně). Člověk práci najde – jen potřebuje čas.
2. Strukturální nezaměstnanost
Závažnější, dlouhodobější. Vzniká při změně struktury ekonomiky – zanikají celá odvětví, pracovníci nemají potřebné dovednosti pro nová místa.
3. Cyklická nezaměstnanost
Způsobena hospodářským cyklem. V recesi klesá poptávka, firmy propouštějí. V konjunktuře klesá.
4. Sezónní nezaměstnanost
Pravidelně se opakující. Závislá na ročním období nebo sezóně.
Přirozená míra nezaměstnanosti
Kombinace frikční + strukturální nezaměstnanosti. Nikdy nelze dosáhnout 0 % — vždy existují lidé, kteří se „přesunují" mezi pracemi. V ČR se pohybuje kolem 4–6 %.
Vyjadřuje celkové roční náklady spotřebitele na úvěr – zahrnuje úrokovou sazbu PLUS všechny poplatky, pojistné a další náklady spojené s půjčkou.
Proč je RPSN důležitější než úroková sazba?
Úroková sazba říká jen kolik zaplatíš za „půjčení peněz". Banka ale může účtovat spoustu dalších poplatků:
- Poplatek za vedení úvěrového účtu
- Poplatek za zpracování žádosti
- Povinné pojištění schopnosti splácet
- Pojištění nemovitosti (u hypotéky)
Klíčová pravidla
- RPSN musí být ze zákona uvedeno v každé nabídce spotřebitelského úvěru
- Čím nižší RPSN, tím levnější úvěr celkově
- Umožňuje srovnávat různé nabídky bank „na jedné ose"
- RPSN > úroková sazba (vždy, protože zahrnuje víc)
Kde se s RPSN setkáme?
- Spotřebitelské úvěry – půjčky na auto, elektroniku, dovolenou
- Hypotéky – RPSN zahrnuje i poplatky a pojistné
- Kreditní karty – RPSN bývá 20–30 %!
- Rychlé půjčky (payday loans) – RPSN může být i přes 1000 %!
Repo sazba (základní / 2T repo sazba)
Nejdůležitější úroková sazba v ČR.
- Sazba, za kterou ČNB přijímá vklady od obchodních bank (na 14 dní = 2 týdny)
- Udává „základní cenu peněz" v ekonomice
- Banky se podle ní řídí při nastavování úroků pro klienty
Sníží ČNB repo sazbu → levnější úvěry, více půjček → více peněz v oběhu → stimulace ekonomiky
Diskontní sazba
- Sazba, za kterou si obchodní banky půjčují peníze od ČNB
- Obvykle nižší než repo sazba – slouží jako „pojistka" pro banky s nedostatkem likvidity
- Používá se méně častěji – spíše jako záchranný mechanismus
Lombardní sazba
Třetí sazba ČNB – za tuto sazbu si banky půjčují od ČNB oproti zástavě cenných papírů. Obvykle nejvyšší ze tří sazeb. Tvoří horní hranici krátkodobých úrokových sazeb.
Přehled – jak to do sebe zapadá
- Lombardní sazba > Repo sazba > Diskontní sazba
- Všechny tři nastavuje bankovní rada ČNB
- Ovlivňují úroky na hypotékách, spořicích účtech, podnikatelských úvěrech
🧮 Kalkulačka DPH – Skříň
Vzorce – nauč se nazpaměť
Cena bez DPH = Cena s DPH ÷ (1 + sazba/100)
Výše DPH = Cena bez DPH × (sazba/100)
Příklad: Skříň
- Cena skříně bez DPH: 8 000 Kč, sazba 21 %
- DPH = 8 000 × 0,21 = 1 680 Kč
- Cena s DPH = 8 000 + 1 680 = 9 680 Kč